Mikešův máselný paradox

Kategorie: Vědecké

Mikešův máselný paradox vzniká vzájemným působením dvou fyzikálních zákonů, to jest zákona kočičího a zákona chlebového. Kočičí zákon říká, že kočka dopadne vždy na nohy. Chlebový zákon říká, že chleba namazaný máslem dopadne na zem vždy stranou namazanou.

Představme si pokus, kdy kočce na hřbet přilepíme krajíc chleba, namažeme ho máslem a hodíme tuto soustavu na zem. Nyní zde vzniká problém rozhodnout, kam soustava dopadne. Odpověď na tuto otázku není zcela jasná, vzniká zde hned několik alternativ.
Jelikož se kočka okamžitě po upuštění snaží instinktivně otočit nohama směrem k zemi a chleba se snaží instinktivně otočit k zemi namazanou stranou, dochází ke kolizi obou zákonů. A jelikož musíme pohlížet stejně tak na chleba a na kočku jako na dva rozdílné subjekty, které si za svými zakony stojí, nelze říci, že jeden ze zákonů převáží druhý.
Podle tohoto poznatku se nabízí možnost, že soustava začne rotovat, a jelikož nelze určit, kam dopadne, tak ve vzdalenosti nekonečně malé od země se ustálí v rotujícím stavu. To znamená, že bude v nekonečně malé vzdálenosti nad zemí rotovat rychlostí blížící se nekonečnu. Protože na máslo působí odstředivá síla, tak se po dosažení určité rychlosti máslo odstředí a tím přestane působit na soustavu chlebový zákon a kočka dopadne na nohy. Pro někoho může být toto konečným řešením problému, ale není tomu zcela tak. Existují zde další východiska.

Relativistický výklad

Nastává zde problém při dosažení rychlosti světla. Podle teorie o předmětech pohybujících se rychlostí světla, by se měl soustavě (kočka, chleba) zpomalit čas vůči okolí. Takže v okolí soustavy bude čas ubíhat rychleji než v soustavě. Z čehož vyplývá, že po dopadnutí kočky (po odstředění másla) se ocitne kočka v budoucnosti, jelikož v podstatě přeskočí okolní čas.
Takže díky tomu by bylo možné cestovat do budoucnosti, nikoliv však zpět.
Ale zde je problém. Pokud by se stalo, že se bude soustava pohybovat nekonečně velkou rychlostí, tak ji bude čas ubíhat nekonečně pomalu, takže v podstatě jí přestane čas ubíhat a kočka bude zmrazena v čase a bude žít do nekonečna. Takže pokud budeme chtít cestovat časem, bude třeba vynalézt nějaký omezovač rychlosti. A podle vrstvy másla na chlebu budeme schopni regulovat dobu, do které kočku pošleme, jelikož tlustší vrstva se odstředí za delší dobu a kočka tak přeskočí delší období.

Energetický výklad

Dalším problémem vzniklým rotací kočky je ten, že vlivem vysokorychlostního otáčení se bude soustava o okolní vzduch ohřívat. Zde mohou nastat dvě možnosti.

  • Kočka se vlivem extrémních teplot vypaří (vysublimuje).
  • Než se stihne vypařit, může vlivem extrémně velké změny za nekonečně krátkou dobu odčerpat z okolí obrovské množství energie, což by mělo za následek zamrznutí kočky. Čímž by se nemohlo odstředit máslo jelikož by bylo zmrzlé. Takže by kočka nikdy nedopadla a neustale by se otáčela do nekonečna.

Kvantový výklad

Další variantou by mohlo být, že se vytvoří červí díra a kočka bude schopna cestovat prostorem. Nebo dokonce je tu i možnost teoretického vytvoření černé díry vlivem urychlení elementárních částic.
Takže není doporučeno tento pokus testovat v domácích podmínkách! Ale pokud by se podařilo všechny vzniklé problémy eliminovat, byli bychom schopni cestovat do budoucnosti.

Kosmologický výklad

Tento problém má naprosto jednoduché řešení pomoci Newtonovske fyziky a zákona zachováni hybnosti:
Předpokládejme, ze počáteční úhlová rychlost soustavy kočka + chleba + máslo je nenulová. Pokud bude hmotnost kočky () vetší, než hmotnost chleba s máslem (), bude osa otáčeni soustavy blíže k těžišti kočky (dokonce bude kočkou procházet). Tečná rychlost chleba s máslem bude tedy vyšší, než tečná rychlost kočky, kvůli větší vzdálenosti od osy otáčení. Chleba se bude tedy od vzduchu ohřívat více, než kočka a máslo se z něj vypaří dřív, než se stihne kočka jenom zapálit. Výsledkem tedy bude kočka na všech čtyřech s topinkou na zádech. Druhá možnost je, že . Pak by tedy osa otáčení byla blíže těžišti chleba a možná by jím dokonce procházela. Kočka by v tomhle případě měla vyšši tečnou rychlost, zahřívala by se více a vysublimovala by dříve, než by se stihlo máslo odpařit. Na zem tedy dopadne chleba s máslem, namazanou stranou dolů.
Nakonec se budu zabývat možností, že kočka s namazaným chlebem padají z výšky s nulovou úhlovou rychlostí. Podle praktických zkušeností musíme dojít k závěru, že chleba je v tomhle případě v obrovské nevýhodě. Pokud padá samotný chleba, je mu udáno počáteční zrychlení jeho nešikovným konzumentem. Pokud ovšem padá chleba na kočce, musí dopadnout na nohy kočka z prostého důvodu, že chléb, pokud není prošlý, se nehýbe a tudíž nemůže působit proti otáčení soustavy kočkou. A pokud by chléb prošlý byl, padal by bez másla do koše a není tedy předmětem úvahy.

Výklad podle Müdlera

Při dosažení rychlosti světla bude na kočku působit nekonečně velké tření a její hmota se bude odpařovat (stejně jako u chleba (s máslem)). Ale také se bude díky této rychlosti zvětšovat její hmota (Müdlerův paradox) a tak se nebude ani zvětšovat, ani zmenšovat. Lze předpokládat, že občas odlétne kousek hmoty, který se nestihle znásobit, a tak na jeho místo nastoupí kus jiné hmoty. Lze tedy předpokládat, že cca po 15 minutách v soustavě bude kočce chybět srst, ale zato bude mít velmi silnou vrstvu kůže. Jako hroch. A chleba s máslem bude silnější, ale s menším množstvím másla. Asi po hodině (vevnitř soustavy) už kočka nebude mít žádné nohy a chleba žádné máslo (ale zase to bude celý krajíc) a soustava se zastaví. Při průměrné kočce a 5mm vrstvě másla to bude pro okolní svět asi 124 let.

Kritika

V této úvaze je několik závažných chyb:

  • Autor neuvažuje o tom že soustava kočka+namazaný krajíc se může dostat do rovnovážného stavu, tudíž dopadnou oba na bok
  • Též je chybný předpoklad, že větší vrstva másla se oddělí později, je tomu právě naopak, na větší vrstvu, díky větší hmotnosti, působí větší odstředivá síla, tudíž se oddělí dříve!
  • Máslo se rozpouští dříve a rychleji než kočka, tudíž nemůže k sublimaci kočky, ale k odtavení másla, načež se celá soustava zastaví…
  • V případě rotace v nekonečně malé vzdálenosti k zemi by nebyl možný určit její spin z důvodu nekonečné rychlosti. Pak je zcestné tomu říkat rotace.
  • Za předpokladu, že se nejedná o Schrödingerovu kočku, která je neustále živá i mrtvá zároveň, mohlo by při rychlé rotaci dříve dojít k odkrvení životně nutných orgánů kočky dříve než k odstředění másla. Tím by došlo k jejímu usmrcení, což u kočky může někdy způsobit přechodnou ztrátu vlastnosti dopadat na všechny nohy.
  • Kočka může být beznohá.
  • Pokud by byla kočka dostatečně vypasená a krajíc dostatečně tlustý, mohlo by na okrajových bodech soustavy díky vysokému momentu úhlu dojít k rychlostem vyšším než rychlost světla dříve než za dobu nutnou k odstředění másla nebo odkrvení kočky a došlo by tak k vytvoření miniaturní černé díry. Tak by vznikl časoprostorový paradox a soustava v podobě singularity by mohla dopadnout zároveň na kočičí nohy a namazanou stranu krajíce najednou.

Odpověď na kritiku

V tomto článku je několik zcela jiných chyb, které v něm pohříchu původně vůbec nebyly:

  • Autor zcela správně neuvažuje o tom, že soustava kočka+namazaný krajíc se může dostat do rovnovážného stavu, tudíž dopadnou oba na bok, neboť tuto možnost úplně vyloučil.
  • Větší vrstva másla se úplně oddělí za stejnou dobu, jako menší. Jenom se díky amorfní struktuře začne oddělovat dřív.
  • Nemůže dojít k sublimaci kočky.
  • Bez komentáře.
  • U Schrödingerovy kočky zákonitě některé zákonitosti neplatí protože tato kočka padá nepadá na nohy na hřbet, dále nemůže být mrtvá neboť je zároveň živá což platí i opačně. Také toto neplatí pro kočkopsy ani prasopsy, platí to jen pro běžné kočky domácí, neboť kde jinde se zároveň vyskytuje kočka a namazaný chleba. Doufáme že toto polopatistické vysvětlení dostačuje i pro běžného voliče ČSSD.
  • Kočka nemůže být pro pokus beznohá, může být maximálně bez ocasu ale protože kočka používá ocas při letu na stabilizaci mohl by tím být výsledek ovlivněn, proto se doporučuje používat kočku kompletní a také ne březí.Námitku zřejmě podal nějaký šťoural, lze ovšem dodat kompletní specifikaci co má kočka obsahovat.
  • V případě velké hmotnosti a vysokých otáček soustavy to zdánlivě vypadá tak jak to kritika podává, ve skutečnosti při překročení rychlosti světla dosáhne soustava nekonečné hmotnosti nezávisle na tom jakou má počáteční hmotnost a vytvoří černou díru ovšem ne malou jen v případě že se pokus neprovede dostatečně daleko od sluneční soustavy, jinak černá díra spolkne veškerou okolní hmotu.Dá se však teoreticky dokázat že první o nekonečně malý čas do středu černé díry dopadne máslo a pak protože už chleba není namazaný dopadnou oba subjekty najednou, to už však nepůjde rozeznat neboť neutrony kočky a chleba budou tak blízko u sebe že splynou v kompaktní hmotu.V případě že se nestačí vytvořit černá díra se soustava promění v záření a protože kočce jak známo září oči dopadne kočka na čumák dle Obecné teorie namazanosti , – máslo totiž před vyzářením prosákne chlebem a namaže kočku.V následujícím okamžiku se ovšem celá soustava beze zbytku vyzáří takže nezbude ani zblo..

Další možnosti výzkumu

Po těchto úvahach je ještě otevřena otázka namazaného chleba. Protože tento zákon vznikl v dávných dobách, kdy bylo k dispozici pouze máslo a strdí, je nasnadě, aby se prozkoumal vliv nových materiálů podobných máslu, je docela možné že se dojde k překvapivým výsledkům, vždyť i Fantomas Edison prozkoušel mnoho různých materiálů než se dostal ke svým geniálním objevům, např.využití remosky ke sledování řízených střel a podobně. Mohlo by se navrhnout, aby se tímto problémem zabýval Vědecký tým Necyklopedie, pokud to uzná za důležité.
Zdá se že tento výzkum je ještě v plenkách. Při výzkumech namazanosti bylo mimo jiné zjištěno, že namazaný člověk obvykle spadne na hubu. Bude proto třeba ještě vyzkoumat, co se stane v dalších případech namazání. Začíná se rýsovat obecná teorie namazanosti, kdy vše namazané spadne namazanou stranou napřed. Proslechlo se ze špatně informovaných kruhů, že v Lihovém domě provádějí tajné výzkumy namazanosti a mazanosti. Jeden z prvních výsledků je tzv. zkráceně DR, který ve skutečnosti bez namazání žádný Dr. není. Při zkoumání jiných materiálů(např.tvarohu) se došlo k zajímavým výsledkům pomocí Tvarohometrické funkce, výsledky však nejsou jednoznačné k vůli nestabilitě materiálu ale směr výzkumu je slibný.
Podle škvarkové teorie ovšem může vzniknout místo černé díry kvarková hvězda, zdá se však, že praktické potvrzení této teorie je ve hvězdách, neboť případní svědci v tu chvíli přestanou existovat v původní podobě.

Využití v praxi

Využití v praxi zatím není příliš běžné, nejprve je nutné vymyslet způsob, jak připevnit chléb ke kočce dostatečně pevně, aby se neodtrhl ani při velmi vysoké rychlosti rotace. Také je potřeba zajistit, aby kočka namazaný chléb nesežrala, proto se doporučuje kočku nejprve řádně nakrmit.

Zemědělství

Rotující kočka je před pádem na zem rychle uzavřena do boxu, jehož stěny zachytávají odstředěné máslo, které se takto levným způsobem dá odstranit od tuku. Vznikne tak tzv. odstředěné máslo, které je dietnější, než nízkotučné (stejný případ jako u odstředěného mléka, které se ovšem vyrábí mnohonásobně složitěji).

Energetika

Jelikož odstředění másla z kočky je relativně dlouhý proces, dá se uvolněná energie z kočky přeměnit na energii elektrickou. 100 takto vyhozených koček s chlebem stačí na to, aby se menší město dalo zásobovat elektrickou energií na 15–30 minut. Bohužel tato technologie je příliš nová a zatím nedostala dotace na nasazení této ekologické a velice levné výroby elektrické energie do praxe od renomovaných evropských energetických společností. Důvody prodlení dotací byly především kvůli bojkotům ze strany idiotických ochránců zvířat.

Moravská praxe

  • Kočce dáme mléko a ať jde chytat myši
  • Vytáhneme z komína uzené
  • Nalejeme víno nebo slivovici
  • Na chleba se vykašleme
  • A je to!

Vrchlabský experiment

Kočka pana Holase před Vrchlabským experimentem, poté, co bezchybně přehrála Humoresku A. Dvořáka na housle ze Stradivarovy dílny.Vrchlabský Ústav Pro Výzkum Koček (ÚPVK) při Krkonošském Národním Parku (KRNAP) se rozhodl ukončit teoretické debaty a provedl praktický experiment. Použil běžnou domácí kočku pana Holase (černá, 8 let stará samice se dvěma vrhy koťat) a běžný krajíc pšenično – žitného chleba namazaný zlevněným máslem z místního supermarketu. Kočku s připevněným krajícem shodil pod veterinárním dohledem MVDr. Kučery z okna v prvním poschodí. K žádnému výše uvedenému fyzikálnímu jevu nedošlo. Kočka dopadla na všechny čtyři a na namazanou stranu chleba dopadla zem z truhlíku s květinami, který experimentu nepřející kočka shodila z okna. ÚPVK při KRNAP tedy ponechal text kočičího zákona nezměněn a upravil (invertoval) formulaci chlebového zákona: Nový chlebový zákon říká, že zem dopadne vždy na namazanou stranu chleba.

Murphyho kobercová konstanta

Dle uvedených blábolů soudím, že pravděpodobně nikdo z vás tento pokus nedělal, že? Já jsem se této problematice věnoval prakticky a tento pokus jsem provedl mnohokrát s různými kočkami, různými vrstvami másla, i různými druhy másla. Z pochopitelných důvodů jsem nepoužíval Ramu ani Perlu, protože je nepovažuji za máslo. Jak bylo dokázáno mými praktickými pokusy, v domácím prostředí téměř vždy dopadne chleba namazanou stranou jako první! Dlouho jsem nad tím bádal čím to je, a později shodou náhod jsem to našel v odborné literatuře. V knize Murphyho zákony na strane 209! Murphyho kobercová konstanta totiž říká, že “Čím dražší koberec…”. Pouze při pokusech na velice znečištěných, starých a opravdu hnusných nebo levných kobercích, linoleu, dlažbě či parketách dopadne na zem kočka na všechny čtyři. Domnívám se proto, že vlastně vůbec nejde o paradox dvou fyzikálních zákonů, protože celá soustava je ovlivněna ještě dalším zákonem, který, jak se prokázalo, je nadřazený výše uvedeným.

Zde souhlasím s apriorním vyloučením Ramy z experimentů. Co by se však stalo, kdyby Rama měla kvality másla a tudíž se na ni vztahoval zákon padajícího chleba? Netřeba snad připomínat, že se maže na obě strany chleba. Snad by další detaily odhalil podrobnější výzkum literatury (Setkání s Rámou, Rámajána, …) i hmotných pozůstatků (Ramapithekus).

Rekapitulace

Bylo nevyvratitelně dokázáno že kočka dopadne na všechny čtyři nohy a zem dopadne vždy na namazanou stranu chleba.
Vedlejším výsledkem výzkumu byl definován důkaz Obecné teorie namazanosti.
Tento výzkum posunul lidstvo zase o skok dále ve všeobecném vědění.

zdroj: Necyklopedie